Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
Detekce defektů solárních článků pomocí systému využívajcího elektroluminiscenci
Marčík, Silvestr ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje zejména na problematiku fotovoltaických článků z hlediska jejich vad (defektů). Úvodní část se zabývá historii fotovoltaiky, její zavádění do praxe a v neposlední řadě vysvětlení samotného fotoelektrického jevu. Dále jsou zde popsány samotné fotovoltaické články. Je zde vysvětlen jejich princip, výhody i nevýhody a vytváření fotovoltaických systémů. Podstatnou částí práce je výroba fotovoltaických článků, při které se do článků zavadí vady v podobě materiálových defektů. Následně jsou popsány defekty procesní vznikající nevhodnou manipulací s již vyrobeným článkem. Poslední téma teoretické části se věnuje detekci defektů pomocí luminiscenčních metod. Je zde zmíněna i neluminiscenční metoda LBIC. V praktické části diplomové práce nalezneme rozbor stávajícího řešení a následný návrh řešení pomocí nízkonákladové kamery. Je zde popsán postup úpravy kamery, ověření její spektrální citlivosti pomocí spektrometru a měření citlivost CMOS snímače. Závěr je věnován ověření funkčnosti navrhovaného řešení na různých zdrojích infračerveného záření a samotných fotovoltaických panelech.
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
Detekce defektů solárních článků pomocí systému využívajcího elektroluminiscenci
Marčík, Silvestr ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Vaněk, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje zejména na problematiku fotovoltaických článků z hlediska jejich vad (defektů). Úvodní část se zabývá historii fotovoltaiky, její zavádění do praxe a v neposlední řadě vysvětlení samotného fotoelektrického jevu. Dále jsou zde popsány samotné fotovoltaické články. Je zde vysvětlen jejich princip, výhody i nevýhody a vytváření fotovoltaických systémů. Podstatnou částí práce je výroba fotovoltaických článků, při které se do článků zavadí vady v podobě materiálových defektů. Následně jsou popsány defekty procesní vznikající nevhodnou manipulací s již vyrobeným článkem. Poslední téma teoretické části se věnuje detekci defektů pomocí luminiscenčních metod. Je zde zmíněna i neluminiscenční metoda LBIC. V praktické části diplomové práce nalezneme rozbor stávajícího řešení a následný návrh řešení pomocí nízkonákladové kamery. Je zde popsán postup úpravy kamery, ověření její spektrální citlivosti pomocí spektrometru a měření citlivost CMOS snímače. Závěr je věnován ověření funkčnosti navrhovaného řešení na různých zdrojích infračerveného záření a samotných fotovoltaických panelech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.